Návštěva interiérů Adolfa Loose v Plzni
Slyšeli jste někdy o Adolfu Loosovi? Byl výrazným architektem, který velmi ovlivnil design interiérů své doby. Působil na počátku 20. století a jeho návrhy můžeme vidět i v Čechách.
Konečně jsem si udělala čas a postupně navštívila interiéry navržené Adolfem Loosem v Plzni. V tomto městě jich navrhl víc jak 10, zachovaly se však jen některé - více či méně zrekonstruované. V současné době jsou veřejnosti přístupné 4 interiéry, rozložené do 3 prohlídkových tras. Navštívila jsem je všechny a přináším vám své postřehy z jednotlivých prohlídek.
První prohlídkovou trasu začnete v bytě Voglových na Klatovské třídě 12, a poté se přesunete do bytu Krausových v Bendově 10. Druhá prohlídková trasa vás zavede do Brummelova domu na adrese Husova 58. A nakonec, třetí prohlídková trasa ukazuje Semlerovu rezidence, jež se nachází na Klatovské třídě 110. Všechny interiéry jsou velmi zajímavé a zdařile zrekonstruované, některé i s původními prvky, a tak rozhodně stojí za vidění!
Byt Voglových, Klatovská třída 12
Sraz s průvodkyní byl ve vestibulu budovy Správy veřejného statku města Plzně, ve vedlejším vchodě na Klatovské třídě 10. To proto, že na Klatovské třídě 12 byste si mohli zařídit třeba Plzeňskou kartu na MHD, ale do bytu tudy cesta nevede. Obě budovy jsou ale propojeny a do vyšších pater, tedy i k Voglovým, se dostanete chodbou.
Před vstupem do bytu je prostor, kde si můžete prohlédnout fotografie a najdete zde spoustu informací. Bohužel, k mé škodě, na to nebylo mnoho času. Něco z toho však slečna průvodkyně řekla, a k jedné fotografii měla dokonce milou historku:
V době, kdy Adolf Loos působil, byl hlavním uměleckým slohem secese. Ta se vyznačuje především výraznou zdobností a ornamenty. On však navrhoval své interiéry stroze, naprosto mimo tento styl, vlastně by domy a interiéry více zapadly do současné moderní doby. Působil často také ve Vídni a jednu zakázku na dům, kterou začátkem 20. století dostal, se naprosto vymykala stylu zástavby v okolí. Byla příliš moderní a „hranatá“. Na nátlak měl dům vylepšit, nějak jej dozdobit, aby více zapadl mezi ty ostatní. Vyřešil to celkem kuriózně - do oken nechal dát truhlíky s květinami.
Samotný byt čítá 2 místnosti, obývací pokoj a jídelnu. Oba prostory jsou vzájemně propojeny velkým vstupem, přičemž později do něj byly dodělány dvoukřídlové dveře. Ty ve výsledku nepůsobily rušivě, proto se při rekonstrukci neodstranily a zdobí interiér dodnes. Obě místnosti se vyznačují symetričností (stejné prvky na obou stranách např. kolem krbu, dveří apod.), a obývacímu pokoji dominuje krb. Krb byl oblíbeným prvkem Adolfa Loose a navrhoval jej všude, kde to šlo. I v tomto případě však strohost nebyla doceněna a později byla na krb přidělána zdobná mříž.
Adolf Loos navrhoval i nábytek a světla. Na svou dobu celkem nadčasové, elegantní a praktické věci. Při této prohlídce si můžete na židlích a křeslech i posedět. Také věděl, že zrcadla prostor opticky zvětší, a proto je můžete vidět i zde. Po shlédnutí dochovaných dobových fotografií pověšených na zdi musím konstatovat, že rekonstrukce pokojů i nábytku se velmi vydařila.
Byt Krausových, Bendova 10
Byt Krausových
To byt Krausových je o poznání větší a patří mu celé jedno patro. Původně to byly byty 2, které se propojily. Díky tomu se dají využít 2 vchody. Před rekonstrukcí byly k dispozici dobové fotografie jen několika místností, nicméně i chodba a další pokoje byly opraveny šetrně. U Krausových se mi především líbilo, že se zachovaly původní podlahy a i některé interiérové prvky. Opět jedné místnosti dominuje krb a samozřejmě je zde patrná symetričnost. A třeba ložnice vypadá, jako by vypadla z oka vlakovému kupé. Odkládací stolky i čelo postele; máte pocit, jako když jedete ve vlaku na začátku 20. století.
Při svých návrzích dával Adolf Loos velký důraz na dostatek úložných prostor. Najdete je všude; i tam, kde byste je nečekali. K tomu se váže další historka: při rekonstrukci se našel klíč k trezoru, ovšem trezor nemohli najít roky. Právě díky důmyslně vyřešeným úložným prostorám ho bylo těžké objevit.
Na vnitřky skříní navrhoval mahagonové dřevo, protože odpuzuje šatní hmyz. Mahagonové desky zdobí i strop. I přesto, že je tmavý, dokázal ostatní prvky navrhnout tak, že celkový dojem tmavě vůbec nepůsobí. K tomu ještě zajímavým způsobem upravil okna. Když se postavíte na protější stranu ulice, všimnete si, že okna jsou mnohem větší než v ostatních patrech; a jsou natřena na zeleno. Pustil tak do místností více světla. A podobný efekt má opět použití zrcadel na stěnách.
Příběh manželů Krausových není příliš veselý, ale návštěva tohoto interiéru byla velmi příjemná. Za to dík i slečně průvodkyni, která o všem moc zajímavě vyprávěla a odpověděla na mé všetečné dotazy. Za zmínku na závěr určitě stojí také to, že byt Krausových nyní slouží i pro kulturní a společenské akce. Více také na www.adolfloosplzen.cz.
Brummelův dům, Husova 58
Brummelův dům
Na druhou prohlídkovou trasu jsem vyrazila do domu Brummelových. Nachází se u plzeňského autobusového nádraží. Velmi jsem byla překvapená, že kolem tohoto domu jezdím pravidelně a nikdy jsem si ho vlastně nevšimla. I to vypovídá o tom, jak Loos své interiéry navrhoval na svoji dobu velmi moderně. Musím zde také vyzdvihnout opravdu výjimečně poutavé vyprávění průvodce, který sypal z rukávu jednu zajímavou informaci za druhou a navíc nás zasvětil i do samotného života Adolfa Loose.
Byt Brummelových v prvním patře domu má opět tu vlastnost, že jedněmi dveřmi vstoupíte, projdete postupně všemi pokoji, a jinými dveřmi se zase vrátíte na chodbu. Je zde patrný typický znak, který můžete vidět na zámcích, a to, že jsou dveře v jedné linii, tj. při otevření všech dveří vidíte z první místnosti až do poslední.
Hned za vstupními dveřmi se nachází původní kuchyně. Člověk měl pocit, že je spíše v úzké předsíni. Adolf Loos zde využil každý centimetr, dokonce jsem měla možnost poznat předchůdce ledničky. Co mě ale velmi zaujalo, byla hloubka horních skříněk linky. Uvnitř měl prostor zhruba polovinu užitné plochy oproti vnějším rozměrům. Adolf Loos byl přesvědčen, že do zadní části skříněk se hospodyňkám špatně dostávalo a tudíž tento prostor uznal za dostatečně nevyužitelný a úplně ho zrušil. Když se nad tím zamyslím, tak i v současné době máme obvykle v zadní části horní skříňky uskladněné nádobí, které používáme jen velmi zřídka nebo vůbec.
Ložnice svojí velikostí předčí i velikost obývacích pokojů současné doby. Byla pojata opravdu velkoryse. A přitom zde kolem dokola najdete opět dostatek úložného prostoru. Samozřejmě nesmějí chybět ani zrcadla a zajímavá světla. Jedněmi dveřmi však neotevřete skříň, nýbrž se dostanete do koupelny. Obývací pokoj zaujme především obrovským krbem v renesančním stylu. Hlavním motivem Adolfa Loose vytvořit takové dílo, netypické pro jeho obvyklý hranatý styl, bylo odpoutat pozornost návštěvníků od oken, za kterými se v té době nacházelo nepěkné průmyslové okolí. I v dalších pokojích je patrný rukopis tohoto architekta, jenž vlastně nikdy architekturu nevystudoval. A opět se dozvíte emotivně smutný příběh o majitelích, rodině Brummelových.
Semlerova rezidence, Klatovská třída 110
Semlerovu rezidenci jsem si nechala na závěr svého putování po interiérech Adolfa Loose v Plzni. A udělala jsem dobře, protože tento interiér je opravdu neskutečně velkolepý! Jde o obrovskou vilu, ve které najdete i informační centrum a nově kavárnu Café Semler.
Celá vila nedávno prošla náročnou rekonstrukcí, nicméně se může pochlubit i mnoha původními prvky. Hlavní zajímavostí tohoto domu je použití principu tzv. Loosova Raumplanu, kdy architekt jednotlivé místnosti navrhl různě vysoké. Navíc jsou i navzájem výškově posunuté do mnoha úrovní. Místností zde najdete tolik, že si připadáte jako v nějakém bludišti. Projdete se i po nevšedním schodišti, kde máte pocit, že jste na lodi.
Paní průvodkyně nám předala mnoho informací a historek nejen o Adolfu Loosovi, ale též o rodině Semlerových. Ta, stejně jako další židovské rodiny, musela opustit zemi před válkou. Prostřední syn, Will, oslavil v roce 2023 neuvěřitelné 100. narozeniny a skrz předtočené video k vám i promluví.
Tak jako v předchozích navštívených interiérech, i zde Loos zanechal svůj rukopis v podobě typické symetričnosti, použití zrcadel a obkladů na stěnách. Samozřejmě nechybí krb a mnoho úložných prostor, promyšlených do posledního detailu. V době stavby však Adolf Loos umírá a zakázku dokončuje jeho žák a spolupracovník Heinrich Kulka.
Ze všech prohlídek v Plzni jsem byla opravdu nadšená, a doporučuji je navštívit. Avšak Semlerova rezidence mě opravdu šokovala. V tom nejlepším slova smyslu. Je to moc krásný interiér s neuvěřitelnou historií. Při procházení místnostmi za vyprávění paní průvodkyně jako bych cítila přítomnost jednotlivých členů rodiny i služebnictva, neboť Semlerovi byla velmi zámožná a vážená rodina. Jak se jim tam asi žilo!?
Adolf Loos působil též ve Vídni, kam se asi spíš nevypravím. Nicméně působil i v Praze, což je o poznání blíž, a tak mé příští kroky povedou právě sem, konkrétně do Müllerovy vily.
© 2024 Ing. Michaela Černá, Kontaktovat webmastera, Kontakt, Mapa stránek
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO